Sú poodstavové E.coli infekcie prasiat ešte v rukách veterinárnych lekárov?

26. 2. 2024

Poodstavové infekce prasat mohou vznikat z různých důvodů zahrnujících kombinaci faktorů prostředí, stresu, výživy a infekčních agens. Po odstavení od matky dochází ke značné změně životního prostředí pro selata. Přechod z mateřského mléka na pevnou stravu, manipulace, změna skupiny a nové sociální interakce s jinými prasátky představují stresové události, které mohou oslabit imunitní systém a zvýšit náchylnost k infekcím.


Selata v období po odstavu mají ještě nedostatečně vyvinutý imunitní systém. Jejich schopnost bránit se proti patogenům je omezená, což zvyšuje riziko infekcí. Technologie chovu a nedostatky v hygieně mohou vytvářet ideální podmínky pro šíření patogenů.
Mezi nejčastější a nejzávažnější onemocnění projevující se v tomto období patří infekce způsobené patogenními kmeny Eschrichia coli. Původce poodstavných kolibacilóz můžeme rozdělit EPEC (enteropatogenní E.coli), ETEC (enterotoxigenní E.coli) s fimbriovými faktory F4, F5, F18 a STEC (shiga toxigenní E.coli) produkující shigatoxin. Klinicky se poodstavové kolibacilózy projevují podle původce buď ve formě průjmů (PWD) nebo Edémové choroby.


Do června roku 2022, kdy vstoupil v platnost zákaz používání terapeutických dávek ZnO (2500 ppm a více) byly projevy těchto onemocnění tlumeny právě jeho používáním. Nejčastěji využívané skupiny antibiotik k léčbě onemocnění způsobených E. coli, polymyxiny (colistin) a fluorochinolony (enrofloxacin, marbofloxacin) spadly podle Evropské klasifikace odpovědného použití antimikrobiálních látek do skupiny B, čili látky kriticky důležité v humánní medicíně, které mohou být používány pouze v případě že neexistuje klinicky účinná alternativa ze skupin D a C.


Nejlepším způsobem, jak chovy chránit s plným respektem k regulacím a neřízeným omezujícím používání je aktivní imunizace. Jako velmi efektivní se ukazuje vakcinace savců proti edémové chorobě vakcínami obsahujícími inaktivovaný shigatoxin (např. Ecoporc Shiga). Ke snížení incidence poodstavných průjmů prasat je v současnosti v ČR a SR registrována perorální vakcína Coliprotec F4/F18.

Určitý přínos se projevuje také v používání různých okyselovadel krmiva a pitné vody, probiotik, prebiotik, synbiotik, sušené plazmy či přípravků obsahujících protilátky z vaječných žloutků. Co však v případě, že onemocnění již v chovu propuklo a je třeba jej řešit. Navzdory stále se zmenšujícímu spektru antimikrobiálních látek je k dispozici několik skupin a možností podání.

Látka InjekceVe vodě  V krmivuFarmakokinetické vlastnosti PodáváníEMA kategorie
Trimetho/sulfa15 (2.5+12.5)30 (5+25)15 (2.5+12.5)Rychlá absorpceIM & orálněD
Amoxi + clavulanic acid7+1.7510+2.5– – –  IM & orálněC
Ceftiofur3– – –– – –Špatná absorpceIMB
Enrofloxacin2,5– – –– – –Dobrá absorpce & distribuceIMB
Cefquinome1-2– – –– – – IMB
Neomycin– – –1111Špatná absorpceOrálněC
Apramycin– – –22,54-8Špatná absorpceOrálněC
Paromomycin– – –25-40– – –Špatná absorpceOrálněC
Spectinomycin+ Lincomycin153,33 mg linco + 6,67 mg spektino/ kg ž.hm1,1-2,2Špatná absorpceOrálněD+C
Colistin sulphate– – –100.000 IU/ kg ž.h.100.000 IU/ kg ž.h.Nedochází k absorpciOrálněB
*Červeně označené látky patří mezi kriticky důležité v humánní medicíně

Mimo kategorizaci antimikrobiálních látek podle EMA je třeba se zaměřit i na farmakokinetické vlastnosti jednotlivých molekul a praktickou stránku podávání přípravků. Při ošetřování skupiny zvířat je výrazně méně stresující podání v pitné vodě nebo krmivu ve srovnání s injekčním ošetřením jednotlivých zvířat.

Z farmakokinetického pohledu je vhodné podávat přípravky působící přímo v místě infekce, v tomto případě v tenkém střevě a nevstřebávající se.

Pro rozhodnutí, které antimikrobiální látky použít je dobré mít informace o míře rizika rezistence E.coli. Z výsledků studie VetPath V. z let 2018-2020 vyplývá že podávání apramycinu (Apravet 552 IU/mg prášek) v registrovaných dávkách překračuje hladiny MIC90 u 93% evropských izolátů E. coli (229 izolátů ze 7 zemí).

Podání paromomycinu (Parofor 70 000 IU/g prášek) v nejnižší registrované dávce překračuje MIC90 u 87% evropských izolátů E. coli, v nejvyšší registrované dávce dokonce u 100% izolátů (229 izolátů ze 7 zemí).

Podobné výsledky lze očekávat, vzhledem ke stejné skupině antibiotik (aminoglykosidy) do které patří i pro neomycin.

Určitě zajímavá a důležitá je možnost využití potencovaných sulfonamidů, které jsou zařazeny podle kategorizace EMA do kategorie D, kde ale podle dat z VetPath III.-V. je rezistence při podávání registrovaných dávek na úrovni 56,7% – 62,4% izolátů.

Objednat produkt Apravet

Máte k problematice dotaz? Kontaktujte našeho specialistu.

Pokud Vás tento článek zaujal a chcete odebírat příspěvky na další zajímavá témata, přihlaste se zde.