Léčba hejna napadeného čmelíky kuřími je aktuálním problémem velkého významu, který má vliv na globální produkci vajec. Současně jej ale mnoho chovatelů drůbeže podceňuje a nedochází jim plný význam a dopad působení parazita. Tento článek by měl poskytnout přehled všech souvislostí.
NEGATIVNÍ PŮSOBENÍ ČMELÍKA NA POHODU SLEPIC SE MŮŽE STÁT DŮLEŽITÝM TÉMATEM.
Téměř žádný chovatel drůbeže na planetě se boji s čmelíky nevyhne. Tímto tvrzením třeba trochu uklidníme drůbežáře, kteří se ptají, proč právě oni se potýkají s napadením hejna čmelíky. „V literatuře se odhad prevalence čmelíka kuřího v různých zemích pohybuje mezi 80 a 90 %. Ale reálně to může být až téměř 95 %,“ říká Berrian Lammers, veterinář zabývající se drůbeží a specialista na čmelíky ve společnosti AviVet (Lunteren, Holandsko). Nazvat záležitost s čmelíky kuřími „důležitou“, není tak úplně dostačující. „Slepice nočními útoky škůdce trpí opravdu neskutečně, neboť počet čmelíků napadajících jednu slepici může dosahovat stovek tisíc a slepice touto infestací přes noc ztratí až 5% objemu krve. To má velký vliv na celkové výnosy. Vyvolává to stres a podvýživu. Nedostatek odpočinku má potom negativní vliv i na imunitní systém. Potlačení funkce imunitního systému může snižovat odolnost slepic k onemocněním způsobeným bakteriemi, jako jsou salmonely, nebo E.coli. Je-li populace čmelíků parazitujících na slepici velká, může vést až k rozvoji anemie. Kvalita vajec bývá infestací čmelíky také narušena, vejce mají bledé žloutky a tenkou skořápku. Zvýšené množství vajec snesených mimo hnízda je také příznakem infestace čmelíky, stejně jako přítomnost vajec znečištěných krví nebo samotnými čmelíky na cestě do balírny. Byla také pozorována zvýšená mortalita slepic. Ale to není všechno. Zvyšuje se také hlasitost v chovu, protože ptáci jsou neklidní a mají také vyšší tendence k ozobávání peří a kanibalismu,“ říká Berrian Lammers. „Konverze krmiva je ovlivněna i v časných stádiích, kdy je infestace ještě nízká.“ Podle expertů mají všechny tyto faktory významný vliv na produkci a přímo ovlivňují profitabilitu. Vliv třeba i průměrné infestace čmelíkem kuřím je ekonomicky srovnatelný se snížením snášky vajec z 10 na 5 na slepici. To má za následek závažné ztráty užitkovosti hejna pro chovatele.
OTÁZKA WELFARE
Do jaké míry může být čmelíky ovlivněno také zdraví chovatelů drůbeže/zaměstnanců drůbežárny zůstává nejasné. Tato skutečnost je sledována jen zřídka, přesto je ale známo, že některé zoonotické bakterie a viry mohou být kousnutím čmelíka kuřího přenášeny. Dalším aspektem, který je příliš závažný na to, aby mohl být přehlížen, je zájem konzumentů o pohodu zvířat. Zákazníci se o welfare zajímají stále více. „Negativní působení čmelíka kuřího na pohodu slepic se může stát v budoucnosti důležitým tématem, které zákazník může řešit,“ dodává Lammers. Koneckonců vše může začít malým svěděním
a následnou přehnanou péčí o peří, kdy se slepice snaží zbavit čmelíků. Pokud se jim to nedaří, jsou vyčerpané
a upadají do apatie. „Také si myslím, že si hodně drůbežářů neuvědomuje závažnost problému se čmelíky. Ani to, jaký dopad mají na profitabilitu chovu. Měli by být o těchto skutečnostech lépe informováni,“ říká Roger Gill vedoucí společnosti The Lakes Free Range Egg Company LTd. Myslí se, že veterináři spolu
s dodavateli krmiv hrají v této problematice také částečnou roli. Lammers dodává:
„Veterináři by se měli více zaměřit na monitorování hejna a vliv čmelíka kuřího na zdraví, pohodu a produktivitu slepic. Ačkoli rada veterináře něco stojí, dopad infestace čmelíky je dost významný na to, aby se přístup k této problematice změnil.“
KLÍČEM JE PREVENCE
Největšího úspěchu můžeme dosáhnout prevencí. Preventivní opatření, například vylepšení zásad biosekurity, mohou snížit populaci čmelíků na drůbeží farmě o 60 – 70 %. „Dobrá hygiena a biosekurita je na farmě velmi důležitá,“ říká Roger Gill. „Slepice se mohou čmelíky nakazit od divokých ptáků, což jsou záležitosti, které nelze tlumit preventivními opatřeními, ale dobrá biosekurita dokáže hodně.“ Lammers s tvrzením souhlasí: „Čištění bot, nádob a pomůcek a sprchování před vstupem a po opuštění haly se slepicemi jsou jednoduchými příklady preventivních opatření, které mohou být provedeny, aby byla omezena proliferace populace čmelíků.“ Biosekurita hraje klíčovou roli v prevenci v prostorách drůbežárny. Počty čmelíka kuřího rovněž může významně snížit pravidelné (několikrát týdně) čištění dopravního pásu na vejce a pásu na znečištěnou podestýlku. Studie prokázala, že důkladné čištění prázdné haly pro slepice, včetně malých štěrbin, prasklin a spár v budově, není zrovna opatření, které běžně dělají všechny chovy nosnic. Toto jsou ale přesně ta místa, kde se roztoči ukrývají. Evropská nařízení omezující určité způsoby klecového chovu a upřednostňující volný pohyb zvířat může ztížit problematiku tlumení čmelíků. Tito parazité upřednostňují volné ustájení, protože jim poskytuje spoustu míst, kde se mohou schovat. Ačkoli má každý ze systémů chovu své slabiny, přece jen dřevěné budovy nabízejí mnohem více míst k úkrytu. A dokonce i nové přístřešky budované z kovových konstrukcí mají různá zákoutí a rohy, kde se čmelíci mohou skrýt.
PRODUKTY
Právní předpisy a ochranné lhůty pro používání různých přípravků se v jednotlivých státech liší. V Holandsku jsou na trhu dva chemické přípravky, s ochrannou lhůtou 12 hodin v běžném provozu a 24 hodin v organickém sektoru. Tyto přípravky tedy nejsou pro použití v organickém sektoru příliš vhodné,“ říká Lammers. „V nových budovách se používají speciální hřadovací tyče se skrytými dráty s elektrickým proudem (Q-perch, Vencomatic, Eersel, Holandsko), které zabrání čmelíkům přístup k hřadující drůbeži. Jedná se sice o účinnou metodu ke snížení zamoření čmelíky, ale ne k jejich úplné eliminaci. Kromě komerční léčby, jako jsou syntetické akaricidy, může být též řešením použití biologických pesticidů a esenciálních olejů a dravých roztočů. Ve Francii pracují drůbežáři úspěšně se dvěma typy dravých roztočů. Jeden druh preferuje podestýlku a čmelíky odsud vyžene a druhý druh dravého roztoče, který působí stejně, ale upřednostňuje život uvnitř chovných systémů,“ dodává Lammers. Roger Gill se připojuje: „V minulosti byla již provedena studie zaměřená na vývoj vakcíny, ale zůstala nedokončena z důvodu finančního zajištění. A i v současnosti se několik vědeckých pracovišť zabývá myšlenkou vývoje vakcíny. Samozřejmě ale bude pravděpodobně chvíli trvat, než se vakcína případně dostane na trh.“
SPRÁVNÁ APLIKACE
„Pozorujeme, že drůbežáři nepoužívají přípravky k likvidaci čmelíků správně,“ říká Gill. „Většinou sice ví, jak by měly být používány, ale ve snaze ušetřit použijí nižší dávku nebo přípravek naředí. V těchto případech to tedy není přípravek samotný, co v léčbě selže, ale je chybná jeho aplikace. Proto je potřeba chovatele drůbeže dále vzdělávat v oblasti správných zásad v takových případech není dostatečně účinný, vystavují se tím také dalším rizikům, protože nevhodná aplikace léčiva může vést k rozvoji rezistence. Použití nižší dávky, ve snaze snížit náklady, může ve svém důsledku vést k nedostatku účinných látek na trhu právě z důvodu rezistence, a to zejména pokud nejsou čmelíci vystaveni plné dávce léčiva nebo není koncentrace léčiva v krevním oběhu dostatečná. V takových případech je velmi
pravděpodobné, že si někteří roztoči vyvinou rezistenci a léčbu přežijí. Proto je vzdělávání v oblasti správného používání těchto přípravků tak důležité. Dalším aspektem, který by měl být při výběru přípravku zohledněn, je životní cyklus čmelíka kuřího a jeho souvislost s léčebným protokolem.
MONITORING
Je zcela jasné, že vůbec není snadné odhadnout míru infestace drůbežárny čmelíkem kuřím, a tedy i správné načasování aplikace. Na trhu jsou dostupná dvě validovaná monitorovací zařízení. Tato monitorovací zařízení kvantifikují množství čmelíků přítomných v hale, a pokud jsou kontrol
ována pravidelně v intervalu několika dnů, poskytují také informace o tom, jak se v čase mění populace čmelíka a pohyb parazitů v hale. „Dobrá monitorovací zařízení vám mohou poskytnout přehled o současné prevalenci čmelíků v chovu, upřesní kdy začít léčbu i jaký je následně její účinek,“ říká
Lammers. V chovech s několika hřadovacími systémy nad sebou (etážové voliéry), by měl být monitor umístěn na všechny vrchní řady a současně by také měl být proveden monitoring řad nejnižších. „AviVet TM Red Mite, past na čmelíka kuřího, byla vyvinuta na základech vědeckých závěrů a je uživatelsky jednoduchá. Navíc jsme současně vyvinuli softwarovou aplikaci (AviVet TM RedMite Monitor), která urychlí proces vyhodnocování, protože výsledky nemusí být odesílány do laboratoře.“ Téměř žádný chovatel drůbeže na planetě se boji s čmelíky nevyhne. Tímto tvrzením třeba trochu uklidníme drůbežáře, kteří se ptají, proč právě oni se potýkají s napadením hejna čmelíky. „V literatuře se odhad prevalence čmelíka kuřího v různých zemích pohybuje mezi 80 a 90 %. Ale reálně to může být až téměř 95 %,“ říká Berrian Lammers, veterinář zabývající se drůbeží a specialista na čmelíky ve společnosti AviVet (Lunteren, Holandsko). Nazvat záležitost s čmelíky kuřími „důležitou“, není tak úplně dostačující. „Slepice nočními útoky škůdce trpí opravdu neskutečně, neboť počet čmelíků napadajících jednu slepici může dosahovat stovek tisíc a slepice touto infestací přes noc ztratí až 5% objemu krve. To má velký vliv na celkové výnosy. Vyvolává to stres a podvýživu. Nedostatek odpočinku má potom negativní vliv i na imunitní systém. Potlačení funkce imunitního systému může snižovat odolnost slepic k onemocněním způsobeným bakteriemi, jako jsou salmonely, nebo E.coli. Je-li populace čmelíků parazitujících na slepici velká, může vést až k rozvoji anemie. Kvalita vajec bývá infestací čmelíky také narušena, vejce mají bledé žloutky a tenkou skořápku. Zvýšené množství vajec snesených mimo hnízda je také příznakem infestace čmelíky, stejně jako přítomnost vajec znečištěných krví nebo samotnými čmelíky na cestě do balírny. Byla také pozorována zvýšená mortalita slepic. Ale to není všechno. Zvyšuje se také hlasitost v chovu, protože ptáci jsou neklidní a mají také vyšší tendence k ozobávání peří a kanibalismu,“ říká Berrian Lammers. „Konverze krmiva je ovlivněna i v časných stádiích, kdy je infestace ještě nízká.“ Podle expertů mají všechny tyto faktory významný vliv na produkci a přímo ovlivňují profitabilitu. Vliv třeba i průměrné infestace čmelíkem kuřím je ekonomicky srovnatelný se snížením snášky vajec z 10 na 5 na slepici. To má za následek závažné ztráty užitkovosti hejna pro chovatele.
ŘEŠENÍ
„Domnívám se, že řešením problému se čmelíky je dobré vzdělání drůbežích producentů na téma závažnosti problému a správného způsobu aplikace léčby,“ uvádí Gill. Pokud není léčba provedena ve správný čas a ve správném intervalu, nebude fungovat dobře. V závislosti na životním cyklu čmelíka, je požadován interval aplikace 7–10 dnů. „Automatický sběr údajů o zamoření a léčbě je důležitý,“ zdůrazňuje Gill. „Poskytne nám totiž přesnější informace o účinku léčby na mírů zamoření chovu čmelíky, než když se zeptáme přímo chovatele.“ Lammers si není úplně jistý, zda lze zajistit, aby se čmelík kuří stal v daném chovu už jen problémem minulosti. „Zaprvé potřebujeme mít přístup k více léčebným možnostem eliminace čmelíka. Dále potřebujeme mít přehled o závažnosti problému. Když je počet čmelíků v chovu celkem nízký, je jednodušší tlumit je zvýšenými opatřeními biosekurity a monitoringu. Hygienická opatření, čisté boxy a nástroje, sprchování personálu před vstupem a při odchodu z chovné haly, to vše jsou nezbytné kroky. Nyní dostupná léčba je omezená, takže je jen otázkou času, kdy dojde k rozvoji rezistence na existující přípravky. Zde tedy leží důležitý úkol mezinárodní spolupráce veterinářů, farmaceutických společností i vládních organizací. Bez toho nebude snadné se s čmelíky natrvalo vypořádat.“
ČMELÍK ZPŮSOBUJE ROČNÍ ŠKODY KOLEM 360 MILIONŮ EUR.
NOVÁ LÉČBA NA VODNÍ BÁZI S „99%“ ÚČINNOSTÍ
MSD Animal Health – velká farmaceutická společnost, uvedla na trh první léčebný přípravek proti čmelíkům kuřím, který může být přidán do napájecích systémů. Výrobce tvrdí, že přípravek může prakticky eliminovat škůdce z drůbeží farmy. Uvedení produktu proběhlo na kongresu Světové Veterinární Drůbežářské Asociace v Edinburghu. Jedná se o přípravek na předpis, který se jmenuje Exzolt a je schválen pro použití v Evropě. MSD uvádí, že tato nová léčba byla ve studiích více účinná a bezpečnější než konvenční postřikové produkty. Minimalizuje expozici jak drůbeže, tak ošetřovatelů chemikáliím. Náklady, které napadení čmelíkem kuřím způsobuje evropským chovatelům drůbeže, se odhadují na 360 milionů EUR každý rok. Škůdci způsobují ptákům stres, snižují hmotnostní přírůstky a snižují kvalitu vajec. Konvenční léčba se stává méně účinnou, protože dochází k rozvoji rezistence. Nový produkt využívá akaricid fluralaner, který působí na nervový systém čmelíků poté, co se nasají slepičí krve. Slepicím je podáván napájecími systémy a je vyžadováno dvojité podání v odstupu 7 dnů. Dávka je 0,5 mg / kg tělesné hmotnosti a studie provedená společností MSD prokázala, že přípravek má 99 % účinnost proti čmelíkům kuřím do 15 dnů po aplikaci. U přípravku se udává též nulová ochranná lhůta na vejce. Dr. Taylor Barbosa, vedoucí odborník pro drůbež v MSD říká: „Vejce od ošetřovaných slepic jsou pro konzumenty bezpečná. Exzolt je ideální přípravek pro udržení zdraví, užitkovosti a welfare hejna. Vyhovuje požadavkům trhu a předchází vzniku ekonomických ztrát producentů drůbeže.“
Marleen Teuling