Pokud jde o incidenci, odborníci se shodují, že tato patologie má na farmách vysoký výskyt, který se v posledních letech ještě zvýšil.
Neonatální průjem se vyskytuje nejčastěji od 2. dne laktace do 6. až 7. dne a může postihnout 80–90 % farmy. Vyskytuje se hlavně u prasniček s více než 50% incidencí, ale také u prasnic s 30-35% incidencí, přičemž postihuje především prasnice druhé a šesté parity. Obvykle se klinicky projevuje vodnatý průjem a můžeme vidět velmi znečištěná a dehydratovaná selata nahromaděná na vyhřívací podložce nebo u prasnice.
Musíme zdůraznit multifaktoriální povahu průjmu a důležitost stanovení správné diagnózy, přičemž rozlišujeme mezi průjmem, který může souviset s prostředím, léčbou nebo výživou, a průjmem způsobeným infekčními agens.
Důležitá je myšlenka rovnováhy mezi infekčním tlakem a preventivními opatřeními managementu, imunizace, hygieny atd. Jsou farmy, kde je průjem pod kontrolou po dlouhou dobu a poté bez zjevných změn propukne. Stejně tak existují farmy s málo zavedenými opatřeními, kterým se daří průjmům vyhnout, a na jiných farmách to bude náročnější, i když je zavedeno mnoho opatření. Je to proto, že tato rovnováha mezi infekčním tlakem, imunitou, genetikou, krmením a prostředím je pro každou farmu jedinečná.
Pokud jde o nejběžnější agens, hlavním problémem je diagnostika, protože je velmi běžné najít na farmě smíšené infekce s nejméně dvěma zapojenými agens. Můžeme poukázat na to, že je velmi důležité použití histopatologických technik, které nám umožňují určit typ způsobené léze a tím určit primární patogen. Tato technika není specifická, ale je velmi citlivá a může nás dovést k diagnostice hlavního problému. Zaměření se pouze na patogeny, které najdeme, a nikoli na vzniklé léze, může vést k chybám.
Více rozdílů mezi odpověďmi odborníků jsme viděli, když jsme se jich zeptali, jaké jsou hlavní příčiny průjmu podle jejich zkušeností.
Někteří řadí Clostridium difficile mezi hlavní původce. Diagnózy C. difficile v posledních letech velmi přibývají, a to jak v terénní diagnostice na základě příznaků a pitvy, tak v diagnostice laboratorní.
Rotavirus je často zmiňován, kvůli nárůstu počtu diagnóz rotaviru typu C. Případy rotaviru A jsou méně časté.
Rotavirus je téměř vždy přítomen, ale v mnoha případech kontrola rotaviru k vyřešení problému nestačí. Obvykle existuje další agens, kterým je někdy E. coli (obvykle beta-hemolytická), v jiných případech to může být Clostridium.
Toxiny C. perfringens typu A způsobují průjmy, i když připouštíme, že toto téma vyvolává diskuzi a mezi veterináři z různých zemí neexistuje jednotný názor. Široké používání komerčních vakcín však znamená, že prakticky neexistují žádné problémy způsobené C. perfringens typu C. Průjem způsobený E. coli je také dobře kontrolován prevencí vakcín.
TGE, PED nebo delta-koronavirus samozřejmě mohou způsobit vážné problémy, ale vyskytují se ve formě epidemie, nikoli průběžně. Také by se nemělo zapomínat na kokcidiózu.
Stručně řečeno, neonatální průjem je starý problém, který, jak se zdá, pokračuje i dnes, se složitou etiologií, obtížnou diagnózou a prognózou.
Zdroj: https://www.pig333.com/articles/diarrhea-in-neonatal-piglets-causes-and-principal-agents_16436/
