Tento vědecký článek popisuje účinnost etamsylátu při tlumení hemolakcie u dojnic.
Mléko dojnic trpících hemolakcií je v důsledku příměsi krve načervenalé nebo narůžovělé.
Lorenzo Fraile1,2, Antonio Arcas3, Luis M. Jiménez4,
Josep Mallo5 a Ramon Armengol1
Hemolakcie způsobuje ekonomické ztráty, neboť mléko s obsahem krve mlékárny ani spotřebitelé nekoupí. Do studie bylo zařazeno 58 dojnic s hemolakcií, které byly náhodně začleněny do léčené skupiny (n = 31), nebo kontrolní skupiny (n = 27). Léčené krávy dostávaly tři dny po sobě jednou denně intramuskulární injekci 15 mg/kg etamsylátu. Produkce mléka byla zaznamenávána po dobu 7 dnů bez ohledu na to, zda byla v mléce dojnic zjištěna krev nebo ne. Průměrný počet dnů s výskytem krve v mléce v léčené skupině byl významně nižší (3,4 dne) než v kontrolní skupině (4,9 dne). Podávání etamsylátu významně neovlivnilo mléčnou užitkovost dojnic. Z výsledků studie vyplývá, že léčba etamsylátem snižuje počet dnů, kdy je v mléce pozorována krev, přičemž etamsylát nemá žádný negativní vliv na produkci mléka.
Hemolakcie (přítomnost krve v mléce) je klinický příznak, který se často vyskytuje u skotu (dojnic), ale i u jiných druhů savců (Ayaz, 1999; George a kol., 2008; Purohit, 2014). Mezi hlavní příčiny hemolakcie patří diapedéza v důsledku hyperemie po porodu, trauma nebo mastitida. Mléko může být mírně zbarveno krví, v mléce mohou být sraženiny nebo čistá krev. Jelikož mléko obsahující krev je neprodejné, hemolakcie pro chovatele znamená možné ekonomické ztráty, zbytečně vynaloženou práci a riziko smíchání znehodnoceného mléka s mlékem vyhovujícím. Etamsylát (2,5-dihydroxy-benzensulfonan diethylamoniová sůl) je syntetické hemostatikum s antihemoragickými a netrombogenními vlastnostmi, které je indikováno v případech kapilárního krvácení (Garay a kol., 2006). V Evropě se etamsylát ve veterinární i humánní medicíně používá již více než 40 let. První studie prokázaly účinek této látky na primární hemostázu u několika druhů (Laporte, 1961; Deacock a Birley, 1969; Vinazzer, 1980). U krav může být hemostatický účinek etamsylátu užitečný při snižování krvácení v případech hemolakcie. Cílem této studie je posouzení účinnosti etamsylátu (Hemo 125 mg/ml injekční roztok, Ecuphar, Barcelona, Španělsko, v ČR a SR registrován pod názvem Hemosilate 125 mg/ml) při snižování přítomnosti krve v mléce dojnic za účelem snížení počtu dnů, kdy je nutné mléko likvidovat.
MATERIÁL A METODY
Všechny postupy zahrnující zvířata byly schváleny etickou komisí Universitat de Lleida (DAMM 0700) v souladu s legislativou EU a v duchu správné klinické praxe zacházení s dojnicemi.
Do studie byly zařazeny krávy s hemolakcií z 9 komerčních mléčných chovů ve Španělsku. V těchto chovech bylo 135 až 1 250 dojených krav, jejichž mléčná užitkovost se pohybovala mezi 9 100 a 11 500 kg mléka na dojnici (3,6 % obsah tuku a 3,3 % obsah proteinů) během standardní laktace (305 dnů). Jednalo se o chovy s volným stáním, kde byla jako podestýlka používána sláma. Krávy dostávaly směsnou krmnou dávku (TMR) sestávající s kukuřičné siláže, travní siláže a objemných krmiv (koncentrátů). U všech laktujících dojnic specializovaní veterináři pravidelně sledovali kvalitu mléka a výskyt mastitidy. Povinnou součástí studie byly vizuální prohlídky mléka a palpace mléčných žláz během dojení. Pro případy hemolakcie bylo stanoveno klinické skóre, podrobnosti viz Obr. 1. U každé krávy zařazené do studie byla po dobu sedmi dnů od okamžiku, kdy byla v jejím v mléce zjištěna krev, zaznamenávána produkce mléka. Příčiny hemolakcie byly následující: Porod (přítomnost krve v mléce během prvních 14 dní v laktaci [DIM]; tento nález je považován za fyziologický, má však negativní dopad na objem prodaného mléka), dále mastitida (klinická, subklinické nebo chronická), trauma a defekty (případy, kdy se kráva poraní o stroje, nástroje, budovy farmy; nadměrné vydojování [tzv. overmilking]; přišlápnutí mléčné žlázy a defekty vemene), nebo neznámé důvody (neznámé příčiny přítomnosti krve v mléce).
Pokud byla u krav diagnostikována mastitida, byla v obou skupinách (léčené krávy a kontrolní skupina) nasazená stejná léčba založená na aplikaci antibiotik a NSAID.
Experiment byl navržen jako randomizovaná, zaslepená a multicentrická studie. Všechny případy splňující kritéria zařazení do studie byly náhodně rozděleny do dvou skupin (skupina léčených krav [TG] a negativní kontrolní skupina [CG]) podle randomizačního seznamu, který byl ad hoc pro tuto studii vygenerován pomocí programu nQuery Advisor. Krávy z TG dostávaly tři dny po sobě dávku etamsylátu 15 mg/kg (ekvivalent 2 ml injekčního roztoku Hemo 125 mg/ml na 15 kg tělesné hmotnosti) intramuskulární injekcí (ochranná lhůta pro mléko 0 dnů, pro maso 1 den). Krávy zařazené do kontrolní skupiny (CG) nedostávaly žádnou léčbu. Léčba byla zahájena v okamžiku zjištění krve v mléce. Hlavní proměnnou pro posouzení účinnosti léčby byl počet dnů, kdy byla v mléce přítomna krev.
Sekundární proměnnou byla denní produkce mléka, která byla zaznamenávána po dobu 7 dnů od zjištění přítomnosti krve v mléce.
Obr. 1. Rutinní postup dojení a klinické skóre výskytu krve v mléce. U zjištěných případů hemolakcie bylo stanoveno klinické skóre následovně:
žádná krev (0), mléko mírně zbarvené krví (1), mléko středně zbarvené krví (2), mléko silně zbarvené krví (3).
Veškeré statistické analýzy byly provedeny s použitím softwaru Statgraphics Centurion XVII (verze 17.0.16). Pro účely analýz byly jako experimentální jednotky použity jednotlivé krávy. Hladina významnosti (P) byla nastavena na hodnotu 0,05. Proměnné zahrnuté do statistických analýz byly klasifikovány jako nominální (primipary vs. multipary), pořadové (parita) a kvantitativní diskrétní (počet dnů s výskytem krve v mléce) a spojité (produkce mléka). Pro znázornění homogenity mezi experimentálními skupinami (TG a CG) byla použita kontingenční tabulka (χ2 test) s cílem porovnat nominální proměnné: primipary vs. multipary, počáteční skóre přítomnosti krve v mléce a příčiny hemolakcie. Pro porovnání skupin, co se týká parity, DIM a produkce mléka na začátku studie byl proveden Mann-Whitneyův U test. Výsledné proměnné pro obě skupiny (TG a CG) byly porovnány pomocí statistických analýz. Pro porovnání počtu dnů s výskytem krve v mléce a průměrné produkce mléka během studie (7 dnů) tedy byl použit neparametrický Mann-Whitneyův U test. Nakonec byla provedena analýza přežití s cílem zjistit, zda léčba etamsylátem zkrátila dobu trvání hemolakcie v porovnání s kontrolní skupinou.
Obr. 2. Analýza dokreslující podíl (od 0 do 1) krav s hemolakcií ve skupině krav léčených etamsylátem v porovnání s kontrolní skupinou po sedmi dnech od zjištění krve v mléce. Přerušované čáry představují interval spolehlivosti 95 %.
VÝSLEDKY
Do studie bylo zařazeno celkem 58 případů, 31 do skupiny TG a 27 do skupiny CG. Celkem 36,2 % krav (n = 21) trpělo hemolakcií v poporodním období, 36,2 % krav (n = 21) mělo poraněnou mléčnou žlázu a/nebo struky, 12,1 % krav trpělo mastitidou (n = 7) a u 15,5 % krav (n = 9) byla příčina hemolakcie neznámá.
Nebyla zjištěna významná souvislost mezi paritou (primipary/multipary) a experimentální skupinou (TG/CG). Na začátku studie nebyly mezi skupinami (TG/CG) zjištěny významné rozdíly v počtu dní v laktaci (DIM), příčině hemolakcie, počátečním skóre přítomnosti krve v mléce, ani v produkci mléka. Tyto výsledky potvrdily základní homogenitu mezi skupinami a umožnily provést porovnání účinku léčby na hlavní proměnné odezvy, a to bez přítomnosti zavádějících faktorů.
Tabulka 1: Účinek léčby etamsylátem u krav s hemolakcií (trvání přítomnosti krve v mléce a průměrná denní produkce mléka po dobu 7 dnů od zjištění krve v mléce)
ns = nevýznamný; TG = léčená skupina; CG = kontrolní skupina; DIM = počet dnů v laktaci.
Mezi experimentálními skupinami (TG vs. CG) byly zjištěny významné rozdíly v počtu dní přítomnosti krve v mléce po zahájení léčby, počítaje v to všechny příčiny hemolakcie (TG = 3,4 ± 1,5 dne a CG = 4,9 ± 2,7 dne). Tento výsledek potvrdila také analýza podílu (Obr. 2). Léčba etamsylátem v porovnání s kontrolní skupinou významně zkrátila (P < 0,05) dobu trvání hemolakcie. Je také třeba připomenout, že hemolakcie trvala v obou skupinách významně déle, pokud byl její příčinou porod nebo trauma (porod = 3,9 ± 0,5 dne a trauma = 5,0 ± 0,5 dne) v porovnání s jinými příčinami (mastitida = 3,1 ± 0,9 dne a neznámé příčiny = 3,6 ± 0,7). U všech příčin hemolakcie však bylo v léčené skupině (TG) konzistentně pozorováno významné zkrácení doby trvání hemolakcie (P < 0,05) v porovnání s kontrolní skupinou (CG). Průměrná produkce mléka v léčené skupině (27,04 ± 8,53 litrů) byla vyšší než v kontrolní skupině (24.30 ± 10.87 litrů), zjištěné rozdíly však nebyly statisticky významné (P = 0,056) (Tabulka 1).
DISKUSE
Na různé metody tlumení nebo prevence hemolakcie u dojnic se zaměřovaly následující studie: vápenaté roztoky (Radostits a kol., 2007), vitamín K, fytoterapie (Umadevy a Umakhanthan, 2010), koagulanty (Radostits a kol., 2007; George a kol., 2008; Zuhair, 2016), vazokonstriktory (Venkatesan, 2017), vitamín C, antioxidanty, kafr (Raval a kol., 1998), antibiotika a krevní transfuze (George a kol., 2008). Navzdory velkému množství způsobů léčby hemolakcie řada těchto strategií není podložena průkaznými daty o úspěšnosti léčby, době léčby a rozdílech v užitkovosti mezi léčenými a neléčenými dojnicemi. Některé z navrhovaných přípravků jsou příliš drahé, obtížně se aplikují a/nebo je není možné podávat zvířatům, jejichž produkty jsou určeny pro lidskou spotřebu. Podle našeho nejlepšího vědomí nebyly doposud provedeny žádné studie použití etamsylátu k léčbě dojnic s diagnostikovanou hemolakcií.
Naše výsledky naznačují, že by bylo vhodné, aby k léčbě hemolakcie u dojnic byly dostupné registrované přípravky obsahující etamsylát. Ve Španělsku, Portugalsku, na Kypru a na Maltě naštěstí takový registrovaný léčivý přípravek k dispozici je.
Závěrem je třeba zdůraznit, že výsledky studie jednoznačně prokazují, že léčba etamsylátem účinně zmírňuje hemolakcii. Tato studie připravuje půdu pro další hodnocení použití etamsylátu při léčbě hemolakcie u dojnic s cílem zvýšit užitkovost a rentabilitu mléčných chovů.
LITERATURA
Ayaz M (1999) Haematogalactia in goats and buffalo. Pakistan Veteterinary Journal 19, 3.
Deacock AR and Birley DM (1969) The anti-haemorrhagic activity of etam- sylate (Dicynene). An experimental study. British Journal of Anaesthesiology 41, 18–24.
Garay PR, Chiavaroli C and Hannaert P (2006) Therapeutic efficacy and mechanism of action of ethamsylate, a long-standing hemostatic agent. American Journal of Therapeutics 13, 236–247.
George LW, Divers TJ and Ducharme N (2008) Diseases of the teats and udder. In Divers TJ and Peek SF (eds), Rebhun’s Diseases of Dairy Cattle, 2nd Edn. St Louis: Saunders Elsevier, pp. 327–394.
Laporte J (1961) Au sujet de l’essai pharmacologique des hemostatiques. Chaemotherapia 3, 62–80.
Purohit GN (2014) Mammary gland pathologies in the parturient buffalo. Asian Pacific Journal of Reproduction 3, 322–336.
Radostits OM, Blood DC and Gay CC (2007) Veterinary Medecine, 8th Edn. London: Baillere Tindall.
Raval SK, Jani RG and Patel PR (1998) Value of camphor for the treatment of blood in milk. In: Proc. of an International Conference on ‘Ethnoveterinary Medicine Alternatives for Livestock development’. E. Mathias, D.V. Rangnekar, and C.M. McCorkle (eds.). November 4–6 1997. Pune (India), Organized by BAIF Development Research Foundation, Pune, India. 2 52.
Umadevy U and Umakhanthan T (2010) Successful treatment of postpartum blood in milk condition in cows with herbal formulation. Tamilnadu Journal of Veterinary and Animal Science
6, 179–180.
Venkatesan M (2017) Intramammary adrenaline in the management of hemo- lactia and coliform mastitis in a transition cow. Journal of Entomology and Zoology Studies 5, 1882–1883.
Vinazzer H (1980) Clinical and experimental studies on the action of etamsylate on haemostasis and on platelet function. Thrombosis Research 19, 783–791.
Zuhair B (2016) Successful treatment of bloody milk not associated with physiologic udder edema in lactating Holstein dairy cows using intravenous formalin administration. Bulletin UASVM Veterinary Medicine 73, 1.
