Edémová choroba (ECH) je jedním z hlavních onemocnění u prasat zejména v průběhu odchovu, které způsobuje značné ztráty na postižených farmách. Je zapříčiněna kmeny E.coli produkující shiga toxin (STEC), hlavně pak shiga toxin 2 subtyp e (Stx2e). Tyto kmeny jsou vybaveny fimbriálními adheziny F18ab. Vnímavost prasat k edémové chorobě se zvyšuje často po odstavu, kdy se rozvíjí na povrchu enterocytů specifické receptory, citlivé pro připojení F18 adhezinů.
Klinicky se tato choroba projevu náhlými úhyny selat nejčastěji během tří týdnů po odstavu, některá selata mají nápadně nateklá víčka (obr. 1), při pitvě zjišťujeme otoky střevních kliček (obr. 2) a dalších orgánů. Typickým projevem jsou laterální poloha selat s doprovodnými křečemi a vokalizací „dětský pláč“. Diferenciálně diagnosticky je třeba odlišit stavy systémových infekcí Streptoccocus suis, Glaesserella parasuis, salmonelové infekce, popř. otravy. Potvrzení původce zvolením správného diagnostického postupu je klíčové.
V rámci terapie a prevence se nabízí několik přístupů, které by se měly vždy kombinovat a doplňovat, aby se dostavil požadovaný efekt. Z nejúčinnějších jsou medikace pomocí antibiotik (ATB), terapeutické dávky oxidu zinečnatého (ZnO) v krmných směsích a vakcinace. Bohužel do budoucna chovatelům a veterinárním lékařům zůstává pouze možnost vakcinace (mechanismus vakcinace viz obr. 3).
Vliv vakcinace na spotřebu antibiotik
V rámci EU je cílený tlak na snížení jak závažných skupin ATB, tak také omezení oxidu zinečnatého v krmných směsích (vchází právě v platnost). Právě kolistin a fluorované chinolony jsou často používány jako lék volby ke kontrole ECH. Tyto patří do skupiny B v rámci klasifikace ATB podle závažnosti použití = omezit, v této kategorii jsou antibiotika kriticky významná v humánním lékařství a jejich použití by mělo být omezeno. Cílená vakcinace na farmách s výskytem enzootické edémové choroby může snížit spotřebu těchto antibiotik a oxidu zinečnatého. Obvykle jsou ECH postižené farmy závislé na silných ATB medikacích krmiva nebo vody a vysokých hladinách ZnO v období krátce po odstavu.
ECH probíhá typicky střídavými vzplanutími s vysokou mortalitou v období po odstavu. Parenterální individuální léčba pomocí ATB se nesetkává s kýženým efektem a opakované vysoké dávky ATB ve vodě nebo krmivu mohou vést k rezistenci bakterií k používaným ATB.
Dnes je dostupných již několik podrobných studií uvádějících efekt rané vakcinace selat proti ECH od 4. dne na snížení spotřeby ATB. Například studie provedená ve Španělsku (Mesonero a kol. 2021) porovnávající tři skupiny selat prokázala jednoznačně, že Ecoporc Shiga® může kompenzovat vysazení kolistinu na farmách zasažených STEC.
Skupina bez kolistinu, ale vakcinovaná, dosáhla lepších produkčních parametrů než skupina bez kolistinu a vakcinace. Ve studii provedené v Nizozemí (Kamp a kol. 2014) bylo dosaženo po implementaci vakcinace nejen nižší mortality, ale také nižší spotřeby ATB, přepočteno na DDD (definovaná denní dávka). Porovnáváno bylo období jednoho roku po zavedení vakcinace Ecoporc Shiga® a jednoho roku před zavedením vakcinace.
Mortalita způsobená ECH se snížila z 5,9 % na pouhých 1,4 % (graf 1), a co se týče spotřeby ATB, kolistin sulfát mohl být vysazen úplně a tím došlo ke snížení ze 12,6 DDD/rok na 2,3 DDD/rok (graf 2). Farma se tak přesunula ze žluté klasifikace do zelené.
Také v našem regionu už můžeme vidět první výsledky snížení spotřeby antibiotik po zavedení vakcinace na farmě.
Terénní pozorování na farmě v České republice, genetika PIC, farma 1000 prasnic, kolistin byl používán ke kontrole průjmů a zejména akutních úhynů způsobených edémovou chorobou. Po zavedení vakcinace přípravkem Ecoporc Shiga® spadla spotřeba přípravku s obsahem kolistinu (Colivet sol.) ze 160 balení na pouhých 60 balení za rok (graf 3) a trend je stále klesající.
Obr. 1 – Oteklá oční víčka při ECH
Obr. 2 – Oteklé střevní kličky při ECH
Vliv vakcinace na snížení spotřeby oxidu zinečnatého
Jak již z výše uvedeného vyplývá, antibiotika a oxid zinečnatý jsou mimo vakcinace další možnost, jak kontrolovat epizody ECH na postižených farmách. Zákaz terapeutického používání zinku v krmných směsích (hladiny 2500 ppm a více) vstupuje v platnost od června 2022, ZnO se bude moci nadále používat pouze jako krmné aditivum (hodnoty do 150 ppm). Zavedení vakcinace proti ECH a redukce použití ZnO hodnotila v Německu studie (Jaschniski a kol. 2016) uvádějící data ze 179 různých provozů (období odchovu selat). Sledovalo se období šest měsíců před vakcinací a šest měsíců po vakcinaci. Došlo ke snížení celkové mortality z 8,5 % na 2,2 %. Co se týče nasazení kolistinu, mohlo 32 farem z celkového počtu 60 kolistin vypustit úplně. U 30 dalších farem došlo ke snížení průměrné délky použití ze čtyř dnů na 1,6 dne. Podobně u chovů, které používaly kombinaci kolistin/ZnO, se snížila průměrná spotřeba ze 5,6 na dva dny. Spotřeba perorálních antibiotik významně klesla po zavedení vakcinace Ecoporc Shiga®. Sledované chovy v průměru snížily spotřebu antibiotik o 60 %, resp. o 64 % spotřebu ZnO. Ze 78 farem, které používaly ZnO, mohlo ho následně 36 odchoven přestat používat.
Obr. 3 – Mechanismus účinku vakcíny
Možnosti snížení výskytu ECH v chovech
Z již zmiňovaných metod medikace směsí nebo vody ATB, terapeutického použití ZnO v krmných směsích má budoucnost pouze vakcinace. Vedle vakcinace jsou dalšími možnostmi zvládání infekce úprava krmné dávky, tzn. snížení podílu proteinu a energetické hodnoty a zvýšení podílu vlákniny, což jde ale proti intenzifikaci výkrmu a produkčním parametrům. Obecně se také vyplatí dbát zásad zoohygieny a správné dezinfekce, abychom zamezili vysoké kontaminaci prostředí patogenními kmeny.
Graf 2 – Spotřeba ATB před a po vakcinaci, pokus Nizozemí
Graf 1 – Mortalita před a po vakcinaci, pokus Nizozemí
Graf 3 – Spotřeba kolistinu padá (vyjádřeno počtem balení Colivet sol./měsíc) po zavedení vakcinace pomocí Ecoporc Shiga® (vyjádřeno také počtem balení/měsíc)
Závěr
Při posouzení všech uvedených faktů můžeme jednoznačně říci, že zavedení vakcinace proti ECH přípravkem Ecoporc Shiga® od 4. dne selat snížilo zásadně nejen mortalitu na postižených farmách, ale také spotřebu ATB (kolistin, kritická kategorie B veterinárních ATB) a také terapeutické použití ZnO. Samozřejmě ke kontrole projevů shiga toxin produkujících kmenů E.coli na farmách je třeba zvolit co nejvíce přístupů: úprava krmné dávky, samotný management krmení atd., ale zavedení vakcinace proti Stx2e kmenům E.coli je zásadním opatřením s prohlubujícím se významem do budoucna.
Pro více informací týkajících se onemocnění ECH, vakcinace, diagnostiky a citované literatury navštivte www.shigatoxin.com nebo se obraťte na zástupce společnosti Ceva AH.
MVDr. Tomáš Jirásek,
Ceva AH